Konírna 2006-2011

 

Když naše sdružení získalo areál stárkovské fary do svého vlastnictví (konec roku 2006), byl objekt konírny v dosti zbídačeném stavu. Původně byla tato budova podstatně větší, měla kamenné štíty vysokou střechu, krytou dřevěným šindelem. V roce 2006 byla spodní část objektu zcela zbourána, střecha byla nahrazena provisorním výtvorem z dřevěné kulatiny a vlnitého plechu. Ve zdech tu a tam chyběly kameny, statika objektu byla velmi sporná a aby nebylo „radosti“ dost, vnitřní prostor byl okolím používán jako smetiště:

Rozhodli jsme se tedy tuto budovu opravit jako první. Jednak proto, že jsme ji považovali za méně náročnou a pak také proto, že po dobu její opravy bylo možno využívat běžné zázemí v budově vlastní fary. Pokud bychom nejprve rozkutali celou faru, měli bychom areál ve stavu, kdy by se v něm nedalo ani přenocovat či se po práci umýt.

Projekt sanace konírny jsme si nechali vypracovat od frýdecko-místeckého stavaře p. Jurgy, jehož firma má velmi bohaté zkušenosti s opravou nejrůznějších památek. Po schválení projektu a získání stavebního povolení jsme pana Jurgu pověřili i realisací celé opravy. Ukázalo se, že zase tak jednoduchá oprava nebude - statika objektu byla totiž narušena do té míry, že bylo nutno objekt kompletně „odstrojit“ a zhotovit betonový věnec. Pohled na holé zdi nebyl příliš optimistický, ale po necelých třech týdnech byla první část opravy hotová - získali jsme stabiní budovu s nádherným lištovým stropem a pěkným prostorným podkrovím. Jak objekt vypadal během této doby je vidět na následujících několika obrázcích:

Další krokem pak pochopitelně byla oprava interierů. Celý objekt neměl původně žádnou podlahu a její zhotovení tedy bylo prvním krokem další etapy, společně se zavedením vodovodního a kanalisačního potrubí. Využili jsme tuto možnost ke zhotovení úplně nové vodovodní přípojky. Platné předpisy rovněž vynutily instalaci vlastní čističku odpadních vod. Po dokončení podlahy přišly na řadu stěny. Rozhodli jsme se zachovat torsa kleneb a výklenků, stejně jako některé ze zdi trčící pískovcové kameny. Místnost jsme pomocí zděné příčky rozdělili na hlavní obytnou část a malou koupelnu, kombinovanou s WC. Velká výška interieru (3,6 metru) nám umožnila ponechat nad toutou koupelnou ještě prostor pro spaní, který tak nezabírá plochu v hlavní obytné části. Tuto práci pro nás k plné spokojenosti provedla firmy p. Nyče z Náchoda. A pro ilustraci opět pár obrázků:

 Dokončovací práce pak probíhaly už téměř výhradně svépomocí při brigádách našich členů a příznivců. Ačkoli původně jsme v projektu počítali s vytápěním objektu pomocí akumulačních kamen, nakonec jsme v tomto směru museli své rozhodnutí změnit. Protože jsme nepočítali s dlouhodobým zimním využíváním objektu, nevycházely by náklady na vytápění moc příznivě (vysoký měsíční paušál), navíc výpadky proudu nejsou v zimě ve Stárkově ničím nevídaným. Chtěli jsme tedy tepelný zdroj nezávislý na elektrické síti (resp. schopný provozu ze záložního zdroje) a pokud možno ovladatelný na dálku a nakonec jsme tedy zvolili horkovzdušný agregát na naftu (resp. extra lehký topný olej), který má navíc výhodu ve velmi rychlém vytopení vnitřního prostoru. Do garáže se tedy nastěhovalo horkovzdušné topidlo Master BVE. Nezapomněli jsme ani na přiměřeně dimensovanou elektroinstalaci a počítačovou síť.